1. Fáze: Zrnko sem, zrnko tam

Mezi základní suroviny piva patří ječmen. Například v Anglii se používá častěji pšenice, kde pomocí rychlého zkvašení vzniká takzvaný „ale“, který Češi nemají příliš v lásce. Výsledný produkt je totiž obvykle bez pěny a má jinou chuť. Můžeme se také setkat s pivem z kukuřice nebo rýže. Nejprve musí být zrna náležitě zbavena všech nečistot, aby nápoj nekontaminovala nežádoucími látkami.

2. Fáze: Slad

Ve druhé fázi se zrna namočí do vody, což vyvolá chtěné klíčení. U světlých piv se máčí zhruba 3 dny, u tmavých déle. Aby zrna nezačala hnít nebo nechytila plíseň, musí se neustále provzdušňovat. Pak se suší, při čemž se klíčení zastavuje. Výsledný produkt se nazývá SLAD. Pro představu, 18 kilogramů sladu vystačí na jeden hektolitr piva.
obilí ze sladového ječmene

3. FÁZE: Vystírka

Po několikatýdenním odležení je slad sešrotován a zbaven zbylých nečistot. Smíchá ve vystírací kádi s vodou a tím vzniká takzvaná VYSTÍRKA, tedy kaše homogenní konzistence.

4. Fáze: Rmut neboli dílo

Vystírka je ve rmutovacím kotli vystavena vysokým teplotám, přičemž dochází ke ztekutění škrobu a nezbytným chemickým reakcím. Konkrétně se štěpí škroby na cukry. Tento cyklus teplotních změn se několikrát opakuje. Vzniká takzvaný RMUT.
hala v pivovaru

5. Fáze: Sladina a mláto

Díky rozdílné hustotě se roztok ve scezovací kádi oddělí na dvě složky. SLADINA putuje do mladinového kotle. MLÁTO se několikrát vysladí a zbytek, tedy „patok“ odchází do odpadní vody. Odtud pochází i nechvalné označení nedobrého piva „patok“.

6. Fáze: Mladina

Typickou hořkou chuť pivu dodává chmel. Každé pivo se může pochlubit jinou intenzitou hořkosti. Ta je závislá právě na dávce chmele. Obvykle je potřeba zhruba 300 gramů chmele na jeden hektolitr piva. Vzniklá MLADINA prochází chmelovarem a následným snížením teploty v chladiči.

7. Fáze: Ležák

V další fázi se přesune do spilky nebo cylindrokonických tanků, kde se za pomoci pivovarských kvasnic, rozdílných tlaků a teplot cukry štěpí na alkohol a CO2. Pivo se následně přečerpá do ležáckého tanku, kde se v závislosti na druhu nechává dozrávat, tedy „odležet“, několik dní. Odtud „ležák“. Průměrná doba ležení u výčepních piv je 20 dní, u ležáků minimálně 40 dní.

8. Fáze: Filtrát

Další fází je filtrace, při které odchází kvasinky. V dnešní době se však uchytil trend piv nefiltrovaných, a proto se často tato fáze přeskakuje.
pivo v půllitru

9. Fáze: Pastér

Naprostou mikrobiologickou nezávadnost zajišťuje pasterizační kotel. Opět ale platí, že ne každé pivo je pasterizované.

10. Fáze: PIVO!

V poslední fázi již stačí výsledný produkt jen stočit a pivo je na světě!

Proces výroby piva je sice složitý, ovšem ne tolik jak by se mohlo na první pohled zdát. Někteří odvážlivci si ho dokonce vyrábí v domácích podmínkách. Dnes již také můžete zakoupit různé sady, které obsahují veškeré potřebné suroviny a pomůcky pro jeho výrobu.
Tak tedy – NA ZDRAVÍ!